Je sobota ráno. Počasí sice vypadá zhruba stejně, jako včera, je těsně nad nulou a poletuje sníh, ale prý v Asbyrgi, kam se chystáme, je líp. Chceme se tam podívat na jednu z (prý) největších krajinných atrakcí na Islandu, národní park Jötulsargljufur (kam ti lidi na ta jména jenom chodí) s kaňonem stejného jména, největším vodopádem v Evropě...
Do konce osmdesátých let jsem ani neuvažoval o tom, že bych se někdy v životě podíval na doopravdickou velrybu. Cestovatelské sny byly totiž v příkrém kontrastu s realitou Československé socialistické republiky v sedmdesátých a osmdesátých letech a ty neodvážnější a nejdivočejší končily na hranicích Evropy. Zkraje devadesátých let se ale na...
Na Island se jezdí za přírodou, ale může se stát (a na Islandu se stává často), že je třeba hledat mokrou variantu. Muzeí a expozicí, které se dá k tomuto účelu využít, není mimo Reykjavík právě přebytek. Občas se ale taková zařízení najdou. Pokud jsou po ruce právě když je člověk potřebuje, je to "značka ideál".
Už od Akureyri se krajina začíná pozvolna měnit. Kopce nestoupají tak agresivně, na mnoha místech jsou vidět obdělávané plochy a přibylo taky ovcí. Je to sice paradox, ale na severu ostrova jsou lepší podmínky pro zemědělství, než na jihu.
V posledních dnech začalo počasí konečně aspoň trochu připomínat jaro. Zajímavé přitom bylo, že obvykle teplota nekulminovala někdy mezi polednem a druhou hodinou, ale vytrvale stoupala až do podvečera. Protože v průvodcích psali, že průměrná květnová teplota je asi jedenáct stupňů a první dvě dekády se teploty tomuhle číslu ani neblížily, čekali...
Island je velmi fotogenický. Krajina je jednak nezvyklá, jednak dramatická a velkolepá. Zrovna nedávno jsem četl, že kterási islandská agentura podporující turistický ruch vypsala casting, do něhož se mohli přihlásit všichni, kdo si o sobě myslí, že jsou špatní fotografové. Cenou pro vítěze byl all inclusive zájezd na Island. Podmínkou bylo, že...
Převážnou část výletu jsme trávili poblíž moře. Těšil jsem se proto na přístavní městečka, která mám doopravdy rád. Prozatím to ale bylo docela zklamání. Žádné z přístavních městeček na jihu ostrova totiž nemělo vizáž, a tím méně atmosféru, kterou bych očekával. První takové místo, ze kterého jsem byl doopravdy nadšený, byl dnes Stykkisholmur na...
Stezka majáků je doporučována jako pohodová pětačtyřicetikilometrová cykloturistická trasa táhnoucí se podél jižního pobřeží poloostrova Reykjanes od majáku Selvogsviti kolem majáku Hafnarnesvítí v Thorlakshöfnu k majáku Knarrarasvítí (nebo naopak, podle toho, kde člověk začne). Náhoda je občas docela vtipná, jen mi není jasné, proč ty první dva...
Nikdo z nás sice není velký fanda na courání po městech, obzvlášť když víme, že jde o města, která neoplývají historickými památkami, a stavby nejsou starší, než dvě stě let, ale když už jsme se poprvé a naposled v životě dostali na Island, nemohli jsme Reykjavik samozřejmě vynechat.
V roce 2008 jsem na Novém Zélandu přijel do vesnice, do které se lidé jezdili dívat na geotermální úkazy, jako bublající bahno, foukající páru, tryskající vodu a hangi, jídlo uvařené v páře proudící ze země. Pod názvem vesnice Whakarewarewa (doopravdy se tak jmenovala) bylo drobnějším písmem napsáno Thermal village. Podobný "podtitul" by mohl být i...