Skvost kousek od hranice

V prohlížeči se mi objevila reklama na wellness hotel Jason. To mi připomnělo Vršatec.

Vršatec je vápencové bradlo v Bílých Karpatech. V Ilavě se odbočí z hlavní silnice vedoucí podél Váhu na Pruské a odtud dál do kopce přes Vršatské Podhradie až na konec silnice. 

Poprvé jsem tam byl jako účastník mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu v roce 2000, jehož cíl byl na parkovišti nahoře. Už tehdy jsem byl totiž (bohužel) veterán. Po trati jsem se samozřejmě díval hlavně před sebe, v cíli nebyl čas se příliš rozhlížet, protože závodníky svážel dolů autobus, a navíc bylo mokro. Přesto ve mně to místo zanechalo hluboký dojem a umínil jsem si, že se tam budu muset někdy podívat. Příležitost se naskytla na konci roku 2005. Tehdy bylo více času a předtím získaný dojem jsem si potvrdil, protože krajina poprášená sněhem s vápencovými skálami a zříceninou hradu na jedné z nich byla v dobrém slova smyslu romantická a pohledy shora na Vršatské Podhradie a krajinu pod ním evokovaly zašlé časy.

Naposled jsme se tam vypravili předloni. Mezitím vyrostl wellness hotel Jason, díkybohu ale nepřekáží ve výhledech na bradlo se zbytkem Horního hradu. Nahoru jsme přijeli na sklonku odpoledne. Zuzana jsme nechali na parkovišti na konci silnice a obešli si okruh napřed z kopce dolů do vesnice a odtud proti směru hodinových ručiček po naučné stezce. Ta nás vedla napřed po silnici do Červeného Kameňa a pak se od ní odpojila směrem doleva, aby se spojila se žlutou značkou a vrátila se zpět na parkoviště. Protože byl všední den a na parkovišti klid, přespali jsme tam. Ráno jsme si potom prohlédli zříceninu Dolního hradu a pokračovali dál v cestě.

Vápencové oblasti jsou vždycky dekorativní a fotogenické bez ohledu na to, jestli jde o velehory, jako v Dolomitech, nebo menší oblasti, zejména krasové. Skalní útvary mívají originální tvary a poněkud odlišná bývá obvykle i vegetace, takže vždycky návštěvník najde pastvu pro oči. Nejinak je tomu i tady, kousek od hranice se Slovenskem.

Oblast kolem Červeného Kamene za návštěvu určitě stojí a není ani špatné zůstat tady pár dnů a projít si ji, nebo projet na kole.