Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany

Rozhodli jsme se, že dál pojedeme na západ a budeme se motat kolem bývalé Zlaté stezky. Cesta nás přitom vedla napřed přes Vodňany a pak přes Bavorov. Napadla nás přitom písnička Kdyby byl Bavorov co jsou Vodňany dal bych ti hubičku na obě strany. Ten druhý verš je poněkud dvojsmyslný, protože z něj není jasné, na dvě strany které části těla by měly hubičky směřovat, a člověka přitom napadá ledacos. Trochu dvojsmyslný je i ten první verš, protože z něj není úplně jasné, jestli jde o srovnání velikostí těch dvou měst, nebo o jejich umístění, jak by napovídala další část textu. Každopádně se ale ta dvě místa velikostí srovnat nedají a už pohled na mapu napovídá, že Bavorov není tam, kde jsou Vodňany, ale je "za vodou, za vodičkou studenou".

Vodňany jsou vyhlášené jako centrum rybářství. Mají tady střední rybářskou školu a taky rybářský výzkumný ústav a rybářské muzeum v budově bývalé synagogy. V současné době se ale rozmáhá spíš drůbežářství. S názvem Vodňanské kuře se člověk setkává málem v každém obchodě a nepřehlédnutelný podnik toho jména (samozřejmě v majetku Agrofertu) se vypíná na kraji města. Za prohlídku ve městě stojí hlavně kostel Nanebevzetí panny Marie na rohu náměstí renovovaný koncem devatenáctého století s ucelenou výzdobou exteriéru a hlavně interiéru navrženou Mikolášem Alšem. V centru se dá najít i několik dalších historických domů, třeba ten s velikou pamětní cedulí, která hlásá, že v něm bydlel Julius Zeyer, a taky pozůstatky městského opevnění. Pěkný gotický kostel shodou okolností taky Nanebevzetí panny Marie mají i v Bavorově o pár kilometrů dál. Kostel se tyčí na vršíčku nad náměstím, které spolu s ním tvoří městskou památkovou zónu s několika původně středověkými domy. Hradby tady na rozdíl od Vodňan nepostavili, v případě nouze se mělo obyvatelstvo schovat do kostela a tam se bránit. Každému, kdo ta dvě města navštíví, je ale jasné, že Bavorov není, co jsou Vodňany, takže se dá pochopit, že líbačka nebude, jak se zpívá v té písni. Jen na okraj: jméno Bavorov nevzniklo proto, že by místo obývali Bavoři, ale podle zakladatele Bavora III. ze Strakonic.