Intermezzo

Po prvním neúspěšném pokusu jsme se vrátili z Asbyrgi do kempu v Husavíku a tam v autě proseděli celé odpoledne, protože na střídačku pršelo. Kolem šesté to vypadalo, že déšť ustal a proto jsme se rozhodli vyjít si k jezeru Botnsvatn, na které jsme se ve středu dívali z vrcholku Husavirursfjallu. Stezka začínala v obydlené části městečka a jen jsme koukali, jak se Island vzmáhá. Domy a domky jsou sice jednoduše a střídmě řešené, za tím je ale vidět, že o peníze tady není nouze. To bylo vidět i na stezce k jezeru. Vedla podle potoka, jehož průtok je uměle udržován rourami nahoře. V korytě bylo vybudováno pár ostrůvků a břehy byly zpevněné kameny. Na stezce bylo vidět, že byla uměle upravená, spodní část byla vysypaná dřevěnými štěpkami, přes potok byly vybudovány okrasné můstky a uprostřed lesa zurčela voda v pítkách. Stezka totiž vede lesem, protože okolí Husavíku je už dlouhá léta uměle zalesňováno. Procházka to ale byla pěkná. Jezero leží v kotlině, která je ze tří stran obklopuje a když jsme k němu přišli, měl jsem pocit, jako bych byl ne na Islandu, ale spíš někde v Nízkých Tatrách, kde ale žádné tak velké jezero samozřejmě není. Dá se celé obejít po břehu, ale protože na některých místech ležely zbytky sněhu a já jsem byl v nízkých botách, otočili jsme se, když jsme narazili na první sníh. Zpátky jsme šli po šotolinové silnici, která k jezeru vede z města a kochali se výhledy na město, fjord a hory na druhém břehu. Když už jsem zmínil, že na Islandu není nouze o peníze, můžu dodat, že beachvolleyové kurty byly posypány černým a ne světlým pískem a že u obytných domů, které jsme míjeli, stála malá dřevěná chaloupka a když jsem se podíval dovnitř, zjistil jsem, že v ní jsou popelnice, aby nestály venku jen tak. Plavecký bazén a venkovní sportoviště jsou pak standardem i v mnohem menších obcích, než je pártisícový Husavík. Je vidět, že turistický průmysl je dobrý byznys, hloupý je, kdo dává a ještě hloupější, kdo nebere, a Islanďané zjevně hloupí nejsou. Zrovna včera jsem si přečetl zprávu, že Island vystřídal Švýcarsko na prvním místě žebříčku nejdražších zemí světa.